sobota 24. února 2018

Jakýsi zvláštní kus

Snad pouze blouzním
snad pouze sen mne šálí
snad pouze ze zmatku
a z hrůzy, že mne spálí

příliš mnoho zmatku
příliš málo místa
příliš mnoho očí
mne příliš často vídá

příliš mnoho vět
příliš mnoho zvuků
příliš prudký jed
mi svírá pravou ruku

příliš ostré stíny
příliš ostrý jas
rukou bez poskvrny
prosím lampu zhas
(zhas hlad)
Hlad po prostoru, po noci
bez světla, chvění, bezmoci
hlad po čistotě bez prachu
bez pachu, chuti, bez strachu
bez výčitek a každodenních hádek
bez předsudků, pro něž jsi mi dalek
bez úporného hledání malicherna
bez bezvýznamna, ješitnosti, temna
bez pohybu, záškubů, výkřiků, emoci
v tom je můj hlad. Po tichu. Po noci.

A když ti dobří zhasnou lampy, usínají
pak v prazvláštní nejistotě sny mě míjí
( na nataženou dlaň mi příběh neodvíjí )
Když ztichnou ulice i domy, nádraží a sady
když jabloně potemní a tma pronikne všady
když kočkám na střechách v té tmě oči svítí
pak ty sny chtějí lapit mne a dotýkám se sítí

Jako by
někdo na elektrickou kytaru
zahrál pár tónů, hrál velmi pomalu
jakýsi zvláštní kus

Pak v skrytu duše začnu kreslit
tvář té z nejkrásnějších můz

Pak v Každém Okamžiku
jak v nejprvnější z chvílí
Pán Chaosu usíná –
- a lože s můzou sdílí.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Čas bohyně Kwan-Yin

Povídání ke Kwan-Yin. Křidélka mám pro vás nachystaná. Napište si o ně, pošlu. ( Kwan-Yin , Rafael a Phoenix .) Více fotek ...