Včera večer po práci jsem se zastavila na zápraží a jen tak zírala na
oblohu. V hlavě nic. Vidím, jak náhodné nahé letní obláčky courají v tom nesmírném modrém prostoru jak po pláži a užívají si flow. Slunce v Raku, někde za mými zády, se pohybuje v opozici k retrográdnímu Plutu, aktuálně ve znamení Kozoroha. Spolu se opírají do síly osudu. Jako každé léto. Je to tu zase.. Transformující síla, kterou sice nevidíme, ale ona nás ano.
Koukám vzhůru. Horko. Ve vzduchu levandule. A ticho, jakoby se zastavil čas a nebe
naslouchalo.
Přišlo mi v tu chvíli, že pokud můžu vyslovit modlibu a mít přitom šanci, že se trefím do správného okamžiku, kdy má smysl něco takového vůbec vyslovit, tu šanci mám teď: "Jsem připravná na něco nového," zašeptala jsem směrem k obloze, "...tak mi to přej".
 |
| Orgonit - dvojitý floral s Opály a Růženínem |
