sobota 24. února 2018

Má jméno přízně

Volá mne jménem svým
není jí tajemstvím
že ponechán jsem strastem
ztracen
skryt v omyl prvenstvím
zaslepen dědictvím
zvrácen


Přicházím, poklekám, skláním se docela
k zářivé jasné hře vpletené do těla
Skláním se ve jménu přízně
přízně v níž tiším svůj hlad


Má tiché, tiché, měkké jméno
přízně v níž tiší můj hlad
až ulehnu v noci své žízně
bude mě sdílet a hřát


Moc má mne lapit docela
zahalit duši mou do těla
a vím,
že ve světle, v písni své lásky
v přítmí své všetečné masky
míjí svůj kočičí stín.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Důvěřujte životu. A nacházejte potěšení.

Fotila jsem tyhle nové gombíky včera za deště. Mělo to zvláštní náladu. Pršelo tu v Brně po vážně dlouhé době. Konečně. A tyhle mini tal...