sobota 24. února 2018

Růže z Jericha

Našel jsem modrý sen
prošel jsem útesem
s modrým snem v mysli, a v tichu
Usnul jsem pod mostem
s blues který našel jsem
k pláči a k smíchu:

„ Že Půlnoc je temný stín
spánkem, tvým královstvím
to že se rozvine do ticha
Že přijdou lvice dne
v půlnoci poledne
napít se z růže a kalicha “

Tam, v přízni osudu ,
hledat tě nepůjdu
do hvězdných dálek a cest
V souhvězdí blíženců
raka, psích kříženců
pomoci hledat psí květ

Ví růže z Jericha
kdo tmy do ticha
šíří svou vůni a pel
Pod keřem růžovým
kdo usnul nepovím
sám Bůh snad mít ho tu chtěl

Ví růže z Jericha
že světlo bez ticha
neslyší tenounce výt
Každý květ na keři
v zeleném příšeří
má jako slunce tě mít

Když padne do ticha
do strun i kalicha
poledne
Pak světla zahoří
prach svrhne do moří
z té záře modř dne hned pobledne

Však taky sluneční zlatý stín
s obručí z mlhovin
nedýchá
Tak jako každý květ na keři
v zeleném příšeří
Jericha

Jen dvě světla ptají se
nač, tohle tají se,
vlastně však odpověď vím:
„ Když struny zapředou
z hvězd pod tvou oblohou
z tmy z ticha zrodí se rým. “

Žádné komentáře:

Okomentovat

Důvěřujte životu. A nacházejte potěšení.

Fotila jsem tyhle nové gombíky včera za deště. Mělo to zvláštní náladu. Pršelo tu v Brně po vážně dlouhé době. Konečně. A tyhle mini tal...