sobota 24. února 2018

Uspávanka s kolouškem

Srdce moje, stul se ke mě
pošeptám Ti do ouška
to, co říkají mé laně
když hledají kolouška:


Mezi stromy po setmění
Sny se plazí, stíny mění
v každém čase, který plyne
Co se zrodí, jednou zhyne
Co se zjeví, k ránu zmizí
co bylo tvé, bude cizí


Po dlouhými stébly trávy
v tečkované krajce dýchá
koloušek co právě usnul 
ty spi taky (a buď zticha).

Žádné komentáře:

Okomentovat

Důvěřujte životu. A nacházejte potěšení.

Fotila jsem tyhle nové gombíky včera za deště. Mělo to zvláštní náladu. Pršelo tu v Brně po vážně dlouhé době. Konečně. A tyhle mini tal...