 |
| Příprava nebo konec kurzu, už nevím. |
Pozn.: Dámy a paní, nemám to kam nacpat, tak si ji uložím sem. Astrovsuvku. Je to jen moje poznámka na okraj. Nějak jsem nemohla úplně setřást potřebu si to zkusit naformulovat, odložit a udělat si tím místo v hlavě. Nevím, jestli se mi něco z toho povedlo. Astrovsuvka zde:
1, PLUTO
Pluto je bůh Hádés, bůh podsvětí, kterému se ani oltáře nestavěly, protože ho nejde uprosit ani obměkčit. Pluto je docela psychopat. Neviditelná vzdálená síla podsvětí, tlení, rozpadu, smrti. Pod jeho vládou nic neroste. Kde vládne, jde to do kytek.
Prý si přichází pro mrtvé části našeho života: je-li to bezmocné, je to mrtvé. S Plutem jde o hru na moc a bezmoc. Astrologický dům, kterým Pluto zrovna prochází (tranzit), je životní oblast, ve které nám bude strašit. Sebere nám moc a kontrolu nad situací a vmanipuluje nás do role oběti. Nemůžeme nic..jen prokázat, že jsme živí. Životaschopní. Voláme: "Bacha jo? Nejsem oběť, jsem survivor, přeživší!"
Když se vzbouříme a moc si vezmeme nějakým šíleně odvážným revolučním činem, abychom se tedy obětovali, Pluto z pozice moci zasadí ránu a vykopne nás. "Hle, peklo mě vyplivlo, že už mě nechce.." říkáme si, "Boží. Akorát, že nemám kam jít." A hned do toho spadneme znovu a bude to to samé v bledě modré. Extra to sedí pro kvadrát Pluta (nativní vs. tranzitní).
Je potřeba nenechat se zaslepit tím, jak věci prožíváme. Mít na paměti, že jsme v pokušení - vtahování do hry na bezmoc: "Háde, co to na mě zase zkoušíš?"
2, Teď 12.01.2019 SATURN V KONJUNKCI S PLUTEM (a Sluncem, a Ceres, a Merkurem, tak nějak kolem zatmění Luny..)
Jakoby něco neviditelného zacvakne na kole, které se pomalinku točí. A začne se zhmotňovat, co doteď "nehrálo roli", protože to "nebylo důležité", nikdo tomu nechtěl věnovat pozornost. Ne opravdu. Priority byly jinde. Priority byly velmi sobecky a z pozice moci jinde. A ono se to odložené a neopečované ukládalo. Nebylo to vidět. Ale to neznamená, že se to nestalo! A tak to rostlo a nepozorovaně sílilo. Jako kosti. Mám pocit kostí, které rostly někde na pozadí světa.
Dvě struktury existovat spolu nemohou. Vždycky může být jen jedna kostra světa a ta vládne, dává světu tvar. (Kozoroh!) Vidím kost staré kostry, která se nemohla zlomit, nikdo nevěří, že by mohla - a ona se přece zlomí. A z toho jednoho zlomeného místa se vyleje síla, jako krev. A ty nové kosti, které rostly na pozadí, neviděny, tu sílu vypijí. Nové pohltí staré. Ze staré struktury nezbude ani prach..nový život ji vstřebá. Všechnu si ji vezme.
Další články na téma vzácné konjunkce:
.. a všude na FB
