Znamení na obzoru

Znáte ten pocit, jako byste se plavili po nekonečném oceánu? Vody a vody, na obzoru splývají s nebem. Cesta se zdá bez konce a bez začátku. Hledáte znamení. Z lodi vypouštíte holubici, ale ta se vrací - pokaždé s prázdnou. Čekáte trpělivě, že přece jednoho dne přinese čerstvý olivový lístek.

Čeká nás nov, měsíc nebude na obloze vidět. Bude to v úterý a odehraje se to ve chvíli, kdy se Slunce bude blížit k 22° Býka. Tam se začíná zjevovat Sabiánský symbol holubice, která se vznáší nad vodami.  Jako mlžný opar, jako věky samy.

Životní zkoušky opakujeme, dokud v nich neobstojíme. Jediná možnost jak obstát, je podstoupit je. Naši průvodci nás se zájmem pozorují. Pokud test ukončíme, holubice na to znamení doručí vytouženou ratolest. Odměnu tomu, kdo si udržel víru.

Eskulapus, léčitel. Orgonitová koule 13cm, na přání, 04/2021

Jak psala má přítelkyně: "Žijeme v souladu s Universem, ať se nám to líbí nebo ne." Ten vzájemný soulad - nahoře i dole - když nebe a vody splývají, tam nastává správný čas. Čas je velké tajemství cyklů: vývoje, který se zdánlivě opakuje, stoupá po spirále, nabízí své zkoušky znovu a znovu. To aby nesmrtelné poklady energie našich zrození měly další šance být pochopeny. Vyzvednuty z hloubky osudu, vyneseny do výše na křídlech holubice.

Jestli to nevyjde teď, přijdou další vize a sny. Budeme je brát s úctou a vážně. Budeme podle nich žít, intuitivně a v naladění. Tak jedině se může příběh psát. Protože buď máme víru, nebo máme strach. Nemůžeme mít obojí.