Kwan Yin, Milosrdenství

Orgonit - Kwan Yin
KWAN-YIN (též Kuan Jin, Kannon), orgonitový talisman od Hopley

Téma: Milosrdenství

Kombinace kamenů: Manganokalcit, Amazonit, Růžový opál + Růženín a Bílý Křemen

 








Afirmace, symbolika, poslání:

Hle, božstvo milosrdenství. Její jméno v nezkrácené verzi zní Guanshiyin, což znamená "Pozoruje výkřiky světa". Co to znamená? 

Oslovil vás ženský buddha, božstvo milosrdenství, soucitu (Avalokitešvary, Čenrezinga). 

Nechat se nést proudem není totéž jako "být bezmocně unášen". Řekněme, že budu splývat na řece života v tom, co je přirozené a co mě vyživuje - a zároveň budu pracovat na zlepšení podmínek a činit moudré volby. 

Slovo "musím" nahradím výrazem "potřebuji". Potřebuji to zařídit, potřebuji se o to postarat.. 

Pronikáte životem až na dřeň - až ke zkušenosti hlubokého soucitu. V kontaktu s utrpením nepodléháte marnosti. Dovolujete, aby zkušenost s utrpením odhalila vaše skutečné kvality. Necháváte růst svůj vhled a moudrost. Zahojíte sebe i druhé, všechny ty bytosti, které touží po štěstí. 

Kdy se potřebujeme naladit na Kwan Yin? Když si musíme sáhnout na dno. Máte všeho "plný kecky" a nic se nedaří, nic neroste. To je nejlepší čas!


Orgonit - Kwan Yin - srdíčko

Pozn.: Myslím, že její archetyp je skutečně pro nás důležitý vždy v tom období, kdy je Jupiter retrográdní. Což se opakuje každý rok. To, že je planeta retrográdní, má jeden důležitý aspekt,  a sice, že je na opačné straně než Slunce, takže od Jupiteru dostáváme "přímý zásah" (nic dobrého), v podstatě bez možnosti to nějak ovlivnit vlastní vůlí. (Vůli totiž zastupuje Slunce.)

Jen abych dobře představila hráče: Jupiter je v celé historii astrologie považován za univerzálního vládce. Pojí se s ním náboženské otázky, (chcete-li: duchovní zkušenosti). Jupiter je také v zásadě jakákoliv ideologie, tedy třeba i pojetí demokracie. A Jupiter je i duchovní láska, je řeckým agapé. Jupiter v dobrém postavení dává ctnost ve všem počínaje morálkou a konče zodpovědností. Je vnímám jako spravedlnost ve smyslu vyšší spravedlnosti, (na "pravdě Boží" nebudeme stát před Saturnem, ale před Jupiterem). Proto - a obzvláště v tom nebezpečném čase, když je planeta retrográdní a její pozitivní působení se neprojevuje - bychom se měli snažit dodržovat ctnosti Jupitera: chovat se vůči okolí velkomyslně, podat pomocnou ruku, řešit spory spíše domluvou a usmířením, přiznat chybu, naslouchat, studovat.


 V době kdy je Jupiter retrográdní je potřeba věřit. Je potřeba držet se pevně toho, co chcete, a pracovat trpělivě na tom, bez ohledu na jiné skutečnosti a bez ohledu na tu aktuální zdánlivou "nepřízeň osudu", kdy to opravdu vypadá, že se nic dobrého neděje a vy se neposunujete nikam vpřed. Změní se to. Ale po čase: až se Jupiter zase začně pohybovat vpřed, tedy direktivně, aby přinášel rozvoj, rozmach, rozšiřování, růst, šťastné okolnosti a tak vůbec. Než ta doba přízně nastane, musíme se dívat za cílem a věřit. Zkusit správně nastavit to, co nám má v duboucnu dobře sloužit. Ačkoli se to nezdá, právě tahle fáze je klíčová. (Klíčení probíhá ve tmě, musíme dobře zalévat).

I když se počítá každá snaha, v případě Jupiterova štěstí toho sami moc neovlivníme, musíme se nechat překvapit. Dvě věci ze tří vyjdou, jedna ne. Nevíme která to bude. Nevíme, které semínko nám nevyklíčilo, i když jsme ho zalévali. 

Dokud je Jupiter retrográdní, jeho kvality se v našem životě neprojeví. Jakmile je Jupiter přímý, přijde (s nějakým odstupem) pochvala či ocenění. Ale pokud jsme se vzdali v retrográdní fázi, "čekali až to bude lepší", nebo se chovali ničivě, tak s direktivním Jupiterem nezvládneme úkol dokončit a dočkáme se kritiky. Štěstí přeje jen připraveným. Jinými slovy: je příliš pozdě začít něco pěstovat až tehdy, když Jupiter běží vpřed!

(Pokud budete číst ještě dál, tak pod popisem kamenů je i legenda o Kwan Yin, která to celé vykresluje ještě na další úrovni..)

Orgonitové srdíčko Kwan-Yin

 


Drahé kameny v orgonitu:

    Manganokalcit je kámen umožňující překonat staré křivdy. Spojen s říší andělů je lékem na bolesti zrazené lásky. Zahání z duše hlad a smutek, zbavuje duši samoty, navrací sebeúctu. Je symbolem trpělivosti k sobě i víry v sebe sama. Po těžkých zkouškách tiší žal a pocit viny. Zrazeným a přemoženým navrací vibrace rovnosti, štěstí a starostlivého zájmu. Navrací člověku láskyplný vztah k sobě samému. Umožňuje překonat noční můry a osvobozuje od strachu. Posiluje naši sebejistotu. Přináší potěšení a uzdravuje vnímání sebe sama. Navrací duši hodnotu.

    Růžový Opál, mocný a přívětivý. Kámen, který rozpouští zábrany, zbavuje studu, poráží ostýchavost. Probouzí velkorysou náklonnost a láká ke vcítění se do nespočtu bytostí. Navrací nám schopnost rozlišit dobro od zla (která se mnohým nenápadně ze života vytratila, aniž by si toho vůbec všimli). Tento kámen v sobě nese logiku nenásilí a otevřenosti - v symbolech a pravdivě odhaluje pravdu srdce. Vede nás k rozuzlení těžkostí. S hravostí vstupuje do prostoru budoucnosti, neboť je též kamenem naděje, úspěchu a věrné odevzdané lásky. S ním ctíme čest, pravidla fair play hry, vyšší spravedlnost. Růžový Opál miluje morální krásu.





Kwan - Yin (Kannon) - drahé kameny.


    Amazonit - hojivý posel Naděje. Ten, který s nejvyšší jemností a přátelskostí udržuje v porozumnění ženskou a mužskou část duše, jejich soulad a neoddělitelnost. Navrací Jin k Jang. Podobně jako Růženín, i Amazonit vládne sféře citů a emocí. Vede je však hlavně k projevení, ke zjevení pravdy, k nápravě vztahů. K prohlédnutí povahy problému - spatření semínka řešení a možností. V riskantních krocích přináší odvau i úspěch. Omlazuje vnímání srdcem a ovlivňuje čakru Solar Plexu: umožňuje růst osobní moci.
     Růženín - talisman, který nás přitahuje tam, kde se cítíme milovaní, a k těm, které milujeme. Růženín se dotýká citu. Emoce dokáže zjitřit a přesto konejší bolest srdce. Již od starověku je považován za kámen lásky a symbol tolerance. Můžeme opustit bolestivé vztahové téma, přijmout a zároveň pustit bolest. Odmítnout zdvořile to, co nám škodí. A sami neškodit. Narovnat se, nadechnout, připomenout si Kým chceme být. Pokud chceme prožívat lásku, musíme ji sami vyjadřovat. Naladit se na to, co nám dává dobrý pocit ze sebe a ze života. Vrátit se mezi lidi. Najít prostor pro něhu a blízkost ve vztazích. Být laskaví a pravdiví. Otevřít srdce a přestat se bát.

    Bílý Křemen je symbolicky sníh, sníh tající ve vodopád svěžího času - pod ním se zem probudí, ožije, obnoví v jaro. Uvádí se, že odstraňuje škodlivé elektromagnetické záření, že čistí geopatogenní zóny. Působí proti bolehlavu, posiluje koncentraci při meditaci či modlitbě. Dává osvěžení podobně jako semenný zvuk (mantra) "Ti! Ti! Ti!" - snad je to ekvivalentem kapiček z tajícího sněhu.



Orgonit - Kwan Yin - lotos
Orgonit - Kwan Yin - 13cm koule.



Legenda o Miaošan (z 12. století, nazývá se "Vzácný svitek z Křehké hory").


Princezna Miaošan se odmítla vdát za manžela, kterého ji vybral její otec, král. 
Král reagoval hněvem, dceru dal uvěznit, poté ji vsadil do kláštera, "dokud nedostane rozum".
Princezna ale stále vzdorovala. Král tedy nařídil vraždu, dceru dal uškrtit a spolu s ní i pět mnišek ("Tak která z vás je Miaošan?" "Já!" odpověděly všechny). Zbavit se nepohodlné dcery je v historii dost běžná praxe a přihodí se to občas i v dnešní době. Zajímavé ale je, co se dělo dál:

V tu chvíli totiž na scénu dorazil Bódhisattva Kšitigarbha. Ten vzal princeznu na posmrtný výlet a provedl ji po říších pekla. 
(Vsadím se, že nikdo z nás v tuto chvílí nechápe, co bylo Kšitigarbharovi sakra do toho a proč chudáka Miaošan tahal ještě po tom všem po pekle.. )
Miaošan však viděla bytosti trpící v pekle a věděla, jak jim pomoci, neboť byla vybavena vědomostmi z kláštera. Protože měla dostatek soucitu, začala učit pekelné bytosti dharmě. Taková aktivita se pro změnu nelíbila Pánu smrti -  Márovi, který princeznu požádal, aby se vrátila do říše živých a neodváděla mu laskavě bytosti z jeho říše. (Neboť, jak je známo, učení dharmy zachraňuje bytosti před peklem.) Miaošan se tedy ocitla před branami pekelnými s tím, že se nemá vracet. Kdy přesně se Kšitigarbha potichu vytratil, to se neví, ale můžeme odhadovat že zmizel ještě před tím, než si Mára musel vážně promluvit s Miaošan.

Ví se ale, že starý král, otec princezny, v té době dost těžce onemocněl. Miaošan na sebe vzala mnišský úbor a zašla se v přestrojení na otce podívat. Obhlédla situaci a královým lékařům sdělila, že nemocného v tomto případě uzdraví jen lék vyrobený z rukou a očí člověka, který nepoznal nenávist. Taky je přesvědčila, že dotyčný vážně existuje a že prý je mnichem na Křehké hoře, tam že ho najdou. Aby říše nebyla vržena do chaosu kvůli smrti krále, byli neprodleně vysláni služebníci na Křehkou Horu..

Když služebníci dorazili na místo, spatřili tam Miaošan, převlečenou za mnicha, jak si uřízla obě ruce a vydloubla oči. (Vzpomínáte si, jak Horus příšel o oko?) Lék z nich vyrobený krále skutečně uzdravil. Jakmile byl král schopen pohybu, vydal se na Křehkou Horu sám. Svou dceru poznal, jeho srdce prohlédlo, plakal, zatoužil to všechno zachránit a napravit... Přijal Buddhovo učení a prosil, aby byly princezně oči a ruce navráceny. V tu chvíli na sebe princezna vzala svou skutečnou podobu - podobu tisícirukého buddhy - a sdělila králi, kým skutečně je:


 

Vychází to tedy tak, že to celé naplánoval buddha soucitu (znám též pod jmény Kwan Yin, Kannon, Guanyin or Guan Yin, Avalokitešvara, Čenrezing), který se rozhodl cosi změnit v uvažování krále. Král totiž má vliv na říši, takže v říši by mohlo být lépe. Buddha soucitu si dobře vybral svůj cíl. Narodil se tedy do královské rodiny jako dcera, čili potenciální oběť systému. Nedal o sobě nijak vědět, kým skutečně je. Když situace dospěla, kam nevyhnutelně musela, došlo k čemusi jako "vražda ze cti", dcera zemřela a otec záhy na to vážně onemocněl. Tím se symbolicky situace pěkně zpřehlednila: nemocný král = nemocný systém v jeho říši. Chybějící princezna  = chybějící budoucnost.

Je trochu otázka, jak se k tomu boddhisattva Kšitigarbha vlastně nachomítl, ale evidentně buddha soucitu, toho času bez těla, neměl proti výletu po horoucích peklech námitek. Je jisté, že nejpozději poté, co prošel okamžikem smrti, si musel uvědomit, kým skutečně je; a že se rozhodl trochu pomáhat, když už se taková příležitost naskytla (byť tím naštval Máru). Možná měl jednoduše Kšitigarbha dva volňásky a zrovna hledal, koho by na koncert vzal s sebou..

Vládce pekel, Mára, brzy přišel na to, jaké má hosty. Buddha soucitu byl zdvořile požádán, ať jde zachraňovat svět jinam.. Příběh by tady klidně mohl končit. Ale - protože šlo o Buddhu soucitu -  pokračuje. V říši nemocného krále to muselo vypadat beznadějně, a to buddha dobře viděl a tak se rozhodl pro několik krkolomných manipulací, aby krále (a přes něj říši) přece jen uzdravil. 

Nebojte se improvizovat. 
Buďte jako Kwan Yin..


p.s. Oči, protože se na tu vraždu díval. Ruce, protože to byla jeho aktivita, jakoby to on sám provedl.
To, co selhalo, bylo nemocné. A přesně to byl i lék.

(Legendu jsem převyprávěla, kratší zmínka o ní je na Wikipedie.com) 


Kwan-Yin - talisman, orgonitová koule
Kwan-Yin - talisman, orgonitová koule