Slíbila jsem, že se podělím o další fotky nových talismanů, které s podzimem přišly. Zatímco některé mi zrají na stole a budou ještě potřebovat dost péče, tyhle už v plné síle září:
Archanděl Nathanael (prodáno, děkuji!) |
Porta Coeli - srdíčko (volné) |
anděl Azrael - čtvercový floral |
Asi největší překvapení mi přichystala sv. Anna (synergie). Nejdřív přišla v horoskopu. To jsem ještě nevěděla, s kým mám tu čest. Dělalo mi to trochu starosti. Stává se mi ale, opakovaně a furt, jak jedna a ta samá energie, když je aktuální, přitáhne víc lidí zároveň a panuje po nějaký čas. V ten čas je živá, dává o sobě vědět různými způsoby. Líbí se mi, jak ty archetypy a síly jsou rozprostřeny mezi lidmi, které znám. Kolik kontaktů tu je. (A kolik péče vlastně máme, jen ji přijmout.) Takže sv.Anna taky nepřišla jen jednou. Je tu teď. A když teď přišla podruhé, už se představila jménem. Paní mi v e-mailu píše: "A moje patronka je sv.Anna.." Cvak! Není to úplně parádní? :)
Jak si ty věci umí pěkně pomalinku sednout, jedna k druhé, aby dávaly smysl, když ne teď, tak později, až na to máme kapacitu. Nic není hotové. My nejsme hotoví. Někdy překvapíme sami sebe, jaké kroky dokážeme udělat, čeho jsme schopni. Ani to neumíme pořádně popsat, když nás to zaskočí. Někdy nás na těch krocích překvapí, co tam na nich je. Proč bychom se nemohli leknout? A pořádně? Jsme oslnění jako malinký děcko, které při pobíhání chodbou otevře najednou dveře do velkého sálu. "Wooow." Nebo "Uáá!!" Ale když to uznáme, že jsme jako děti, že na to ve skutečnosti nestačíme, tam nás pomoc shůry bere za ruku. Má to smysl být upřímný sám k sobě. Když si zoufám a nevím, vždycky někdo přijde s nápovědou. Mě to dojímá.